Fuj to jsem se lekl!

Už jsem přemýšlel co si vezmu na sebe. Tedy na pohřeb.

Pavouček. Lost forever?!

Počasí konečně začalo trénovat letní finty. Sluníčko svítí, vítr fouká jen mírný a raději teplý. Déšť jen hladí. Co mne mrzí velice, je zmizení zeleného pavoučka. Tak trošku jsem jej zanedbával a včera, včera už nebyl na svém místě. Třetí pivoňka zprava, u černých rybízů, je prázdná.

Apropó, sborový zpěv ...

Včera. Celý den jsem poletoval jako motýl. Večer však byl pevným bodem a koncert HDPS pohnul vesmírem.

Pavouček, once again.

Musím to napsat.

Očekávání

Dost dlouhou dobu, ve srování s délkou mého blogování, nosím v hlavě nápad na spot. Měl by se jmenovat "O perverznosti těšení se". Vůbec se mi nedaří, vložit tento nápad do hlavo-patového prostoru a tak o něj zatím budete ochuzeni. Zkusím tedy jiné téma.

Nahota a já.

No co, když to vydrží ti okolo, tak já se klidně svlíknu, no. :-)

Zvládáte svou nahotu?

Na veřejnosti? Na místech tomu vyhrazených? Doma? Nebo je pro Vás noční můrou máte-li se svléknout?

Vlastně takový normální víkend?! - dokončení

Odvolán jinými, samo že méně důležitými, povinnostmi jsem musel přerušit psaní minulého spotu. Určitě jste ohromně napnutí jak to dopadlo. Já taky. :-)

Vlastně takový normální víkend?!

Začalo to už v pátek večer. No a pak i sobota a neděle byla "báječná"-

Tááák! A zase nic.

Od včerejška je mi o jeden víc. Teď mám rok na to, abych ze trojky ukul pořádnou čtyřku, co vydrží deset let. Z devítky už tu nulu nějak ukroutím, třebas i na poslední chvíli. :-)

Pavouček

Tohle je hodně růžová, fakt velice moc růžová fotografie!

Tak jak je to s tím věkem, sakra!?

Nó! Musím přiznat, že se to zlepšilo. Už mi na anketu cvaklo 13 človíčků. Ten čtrnáctej, to je moje maličkost. To jen tak pro objektivitu.

Ať žije slivovice!

Tedy, zas až taková sláva to není, ale přeci jen, ať žije!

Skromnost versus zvědavost ... 0:1

Tak jo, no. Zvědavost měla dnes navrch. Smetla mou vrozenou skromnost pod stůl. Zaregistroval jsem se do TopListu, prahnuvše zjistit jestli to tady čtu jen já, nebo co!? Tož tak.

Jsem normální?

Vážně jsem asi ujetej. Normální úchyl. Jak se jmenuje moje deviace? No to právě nevím. Trpím chorobným "zamilováváním se"-

Já mám furt nějaký trápení!

Třeba teď mne trápí, jak jsou vlastně staří blogeři? No co myslíte? Zkus me to!

Krátké zprávy francouzské - update

Prakticky ucelený obraz o prvních dnech pobytu Kačky ve Francii. A taky o posledních! :-)

Jak se pozná bloger?

Trpím takovou mánií. Pokud začnu dělat něco pro mne neobvyklého, začnu bedlivě pozorovat okolí a odhadovat, kdo dělá takovou podivnost jako já. Nejinak je tomu s blogerstvím.

Minulý víkend

Původní plán, vyrazit na egoistický cyklo výlet, tak ten jsem neuskutečnil. Dílem za to mohlo předpovězené počasí, dílem se vytratila chuť být někde sám. Povolení jsem měl, ale nikam jsem sám nevyrazil.

Nová rubrika

Čas od času se mi přihodí ztráta odvahy napsat komentář k příspěvku. Tedy k cizímu, no cizímu. Zkuste si v duchu přiznat, že nikdo, koho čtete blog, už není tak docela cizí. A v tom to vězí. Zcela úmyslně neuvádím zdroj, to už bych to mohl rovou připsat pod příslušný článek.

Pralevůfrancé?

Káťa(dcera, ta starší) dnes vyráží se školou na výměnný zájezd do Francie. Přípravy vyvrcholily včera! Uáááááá!

Bratislavská pečeně

Přání se stalo modifikátorem skutečnosti a já natěšený, jsem si objednal vepřovou pečeni s knedlíkem. Zelí se jim tam nevlezlo, nevadí, určitě tam bude, mňam.

Tak přeci jen!

dnes to už vypadalo, že nebude žádný zápis. Přeci jen však mne něco vyburcovalo a nedá mi, se s Vámi nepodělit.

Páteční

Když je pátek a k tomu na dvě čtvrt,

Čarodky v Jeseníkách.

Tradiční slet čarodějnic na Petrových kamenech je jen středověký výmysl. Na tuhle skálu se 30.dubna dalo dostat opravdu jen na koštěti.

Škatule, škatule hejbejte se! XI.

Takže, nejenže jsme 1. května vstoupili do EU, ale naše milovaná údržba je konečně restrukturalizovaná. Každý již má své nové místo v soukolí a někteří již dokonce plní úkoly po novu!