Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

čtvrtek 26. února 2004

středa 25. února 2004

... hlavně když se nadřu ...

Ranní cesta do práce na běžkách mi nestačila. Neustál jsem lákání odpoledního sklouznutí na pořádném sněhu.

úterý 24. února 2004

Paráda!

Občas se zadaří, že sněžení koliduje se snahou silničářů a odhrnovačů chodníků a sníh zůstane ležet až do rána. To pak jedu do práce na lyžích.

pondělí 23. února 2004

Sněží :-(

Včera jsem byl v myčce. Sůl na autíčku začala vytvářet zajímavé obrazce, neodolal jsem. No a dnes jsem v práci autem. A sněží. Jak jednoduché. Kdybych věděl, že umytím auta se dá přivolat sněžení, umývám každý den. Mám rád, když sněží. Dnes mne to ale rozesmutnělo.

Jsem to ale pašák, odřel jsem si rypák!

Nedělní lyžování mi přineslo naprosto zásadní zjištění - jarní sníh je ostrý jak rašple!

úterý 17. února 2004

Čtu špatný blogy!

Vždycky když mne něco napadne tak je to už napsaný. Asi čtu špatné blogy (čti příliš dobré).

sobota 14. února 2004

Sněhu je málo. :-(

Přes optimistické předpoklady se ukázalo, že sníh neunese ani vzrostlého trpaslíka, natož gotické postavy členů lyžařského oddílu. Vyrazili jsme alespoň na běžky.

čtvrtek 12. února 2004

Po nemoci

Kdo z nás si nevzpomene na kouzelné školní zaklínadlo: "Souško, já jsem po nemoci."

středa 11. února 2004

Povedlo se!

Díky všem za trpělivost a jmenovitě díky pro Alfa a azure. Trackbacky doplněny do šablony. No teď ještě nějaké myšlenky, aby bylo na co navazovat.

ad Kočičák

Co jsem vlastně čekal? Nic! Ty tři zásahy do mé ankety mne opravdu potěšily. Většina chce vědět a jeden ví, hm, uvidíme.

Nemoc na půl úvazku

Kašlu více než obvykle a teče mi z nosu. Nic moc podívaná.

neděle 8. února 2004

středa 4. února 2004

Den poté

Včera jsem byl na Powerjóze. Na powerjóze s Magdou. Ve fitku. Cítím se opravdu báječně.

úterý 3. února 2004

Moudro

Tak Vám povím, práce je fakt ten neobtížnější způsob obživy.

Taje! 8-(

Počasí se zase jednou zachovalo podle předpovědi a oteplilo se. Někteří se už těší na jaro a já nenávidím všechny "rosničky". Můžu prohlásit - jsem nevylyžovaný!

Tak se tu vítám

Nevím co mne dohnalo k činu tak nekonzistentnímu s mým dosavadním bytím, ale stalo se. Těžko však očekávat od člověka, který se zmítá mezi euforickým pocitem "ještě všechno neskončilo, něco snad musí přijít" a pocitem snad už brzy umřu nebo se unudím k smrti, nějakou rozhodnou stálost.