Vlastně takový normální víkend?!

Začalo to už v pátek večer. No a pak i sobota a neděle byla "báječná"-

Pokusil jsem se sezvat množinu přátel co by se se mnou opili. Jistě, že jsem k tomu měl důvod. Předvečer dne narození. Všechno fungovalo jak mělo, tedy do chvíle, kdy jsem zjistil, že piju sám. Uznejte, každý jedno pivo a jedna ještě slečna zelený čaj, to není nic moc. Já jsem se rozhodl, že si vysloužím tu skleničku s nápisem Jameson, ale byl jsem fakt sám, proti přesile. Láhev byla příliš plná a nikdo mi nepomáhal. Odpískal jsem to. Skleničku nemám.
Sobotu jsem tak nějak proflákl, oslava byla hlášena až na neděli a tak jedinou opravdickou oslavou bylo zarputilé umývání podlahové krytiny ve výklenku sklepa, kam se stavějí kola, s tchýní. Babička je jinak hodná, ale když si něco umane, jediný kdo jí je schopen vzdorovat, je její dcera vulgo moje manželka. :-)
Jó, večer to už bylo lepší. Vyrazili jsme na přátelskou návštěvu vybaveni lahví vína, sušeným koňským masem a nakládaným balkánským sýrem.

To be continued...