Očekávání

Dost dlouhou dobu, ve srování s délkou mého blogování, nosím v hlavě nápad na spot. Měl by se jmenovat "O perverznosti těšení se". Vůbec se mi nedaří, vložit tento nápad do hlavo-patového prostoru a tak o něj zatím budete ochuzeni. Zkusím tedy jiné téma.

Očekávání.
Hlava.

Opět, jak je mou milou tradicí, budu psát o sobě. Nejsem egocentrik, jen se tak nějak lépe sám se sebou znám a proto mi občasné invektivy vůči mé osobě tolik neubližují jako ty, vůči Vám ostatním. Zvolil jsem takovovu explicitní formu, aby mi nikdo nemohl vyčíst, že tento spot nemá ani hlavu, ani patu. Má!

Každá moje činnost je orámovaná očekáváním. Očekávání jsou různá, jejich obsah není příliš důležitý. Podstatou očekávání je jeho naplnění. Je-li očekávání naplněno, jsem spokojený. Funkčnost tohoto jednoduchého principu vůbec neovlivňuje fakt, zda jde o očekávání s kladným nebo záporným nábojem. Prostě očekávání naplněné = spokojenost, pohoda; nenaplněné = nespokojenost, rozladění. Používáním tohoto pravidla, lze dosáhnout slušné hladiny spokojenosti a pohody. Stačí klást si jen naplnitelná očekávání.

Pokud, například získám email vnadné blogerky a požádám ji o vášnivou noc, v očekávání její kladné odpovědi, pak mne záporná odpověď srazí down. Pokud však mým očekáváním bude odpověď na mail, jakákoli, moje šance na pohodu se prudce zvyšují. Faktem, však zůstává, že někoho mail plný oduševnělých nadávek může vybavit poměrně silnou depresí.

Závěr? Nenabádám k malým cílům, jen k přiměřeným očekáváním. Kdo očekává příliš bývá zklamaný. Kdo neočekává nic, ten se naděje ničeho.

Pata.