Chvíli to vypadalo, že slunce se rozhodlo nám zklamání ze zmařeného sjezdování zpříjemit, ale nemohlo se dívat na naše smutné obličeje a zalezlo pod duchnu nízké oblačnosti. Natruc jsem se rozveselili pohybem.
Přežili jsme náročná stoupání i příkré sjezdy. V neznámé divočině jsme nezabloudili. Posilnili se müsli tyčinkami a čokoládou ze stromečku. Jen žízeň trápila zejména mladší členy výpravy. Vrcholem akce se stal závěrečný přechod potoka. Všichni překonali tok bez úhony. Nikdo se dokonce ani nenamočil, neboť pátek 13. byl včera.
P.S. až se to naučím přidám i nějaké fotky.
Žádné komentáře:
Okomentovat