Nejsem dlouholetý jogín, začal jsem o loňských prázdninách. Takže jsem začátečník. Ani moc power nejsem, aby bylo jasno. Zjistivše však ve věku 38, že to co jsem považoval za proveditelné se přesunulo do kategorie nemožné, zesmutněl jsem. Zprvu to bylo utrpení. Teď, když jsem zvládl základní prvky, už jen s pobavením sleduji jak se mění mé možnosti. Pokud bych si však dříve přečetl článek, který dnes napsala Arsinoe, odradilo by mne to. Kamarád však byl rychlejší a loni mne umluvil, aby v tom nebyl sám. Zatím jsme jen dva a marně lanaříme další chlapíky co by do toho šli s námi.
Zprvu jsem ke cvičení i já přistupoval s nedůvěrou. Dokonce jsem říkal že jsem "voajér-amatér" a za čumendu není třicet korun mnoho. Jenže to tak není. Vždycky se tak nějak ponořím do sebe, zahřeju se, opotím a přestanu vnímat okolí. Kdybychom se na konci neodměňovali potleskem, kdoví jestli bych se vracel.
Vím, že je jsem se vydal na dlouhou cestu, ale já nakonec tu hlavu ke kolenům dám!
Dnes sa chystámzacvičiť si aerobic, asi po 6-7 týždňoch.. už sa teším, čo budem zajtra písať ja, ak budem vládať :)
OdpovědětVymazat:-)já nehanila power yogu, já hanila Krejčíka! Mně se power yoga s Káťou taky moc líbila..... a je to tam napcaný!!!
OdpovědětVymazatSnad si to přečtešMožná je to na samo článek, ale ten by měl mít hlavu a patu. Myslím, že jsem to pochopil, netřeba vysvětlovat. Mluvil jsem o tom s Magdou, řekla mi, e je to pro začátečníky a prý to na té kazetě je i napsané. To jsou zprostředkované informace. Kazetu jsem neviděl, ani mne nezajímá. Směrodatná je pro mne cvičitelka. Pro porovnání by mne zajímalo, jak vypadala hodina o které se zmiňuješ. Jo, hlavu ke kolenům furt nedám. :-)
OdpovědětVymazat