Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

středa 11. února 2004

ad Kočičák

Co jsem vlastně čekal? Nic! Ty tři zásahy do mé ankety mne opravdu potěšily. Většina chce vědět a jeden ví, hm, uvidíme.

Jak na Kočičák? No takhle.


Cestou z práce se stavíme v masně, koupíme asi takhle <-----> :-) kabanosu, no raději víc. Ze sklepa vezmeme něco brambor a do misky kysané zelí. My máme svoje a je přesně takové jako z té pohádky, na správný čertovský škleb. O nakládání zelí snad někdy příště. Sladkokyselé? Ne, nezkoušeli.


Dáme vařit brambory. No co budu popisovat, musí z toho vzniknout bramborová kaše. Kostečky kabanosu v mezidobí opečeme na pánvi. Slejeme brambory a ve stejném hrnci je rozmačkáme, přidáme všechno co do kaše patří, ano i mléko. Vsypeme kabanosové kostečky. Po malých špetkách vmícháme zelí. Mno a je hotovo. Podáváme teplé. Za studena lze, ale jen pokud je v soustu kabanos :-).


Pokud přeženete množství, je to docela syté, nezoufejte. Zbytek uschovejte v lednici a druhý den si udělejte na pánvi kočičákovou placku!


To zelí co se nevejde, snězte, je ho škoda.

Žádné komentáře:

Okomentovat