Vyprahlá vítězství

Některá vítězství jsou pyrhova, pokud jsou vítězstvími.

 

Tuhle mi Mladší řekla, že mne má raději než mámu. Teď a tady. Vyděsil jsem se. Potěšila mne její náklonnost. Okamžitě jsem se pídil po důvodu. Jsou věci které neumím přijmout jen tak. Dozvěděl jsem se, co jsem tušil. Spokojená teď, a o tom jsem už psal, pracuje jako drak. Baví ji to a firmě se daří. Jenže něco za něco, je dlouho a často v práci. Víkendy. Trávím s holkama více času, s Mladší, Starší mne až tolik nevyhledává. V tom je dílo.

Začal jsem opatrně. Vysvětloval. Vyzdvihoval. Snižoval důležitost a přidával jinde. Slzy nepřišly. Hlavička začala neochotně přikyvovat. Nejistý úsměv. Nejistá perspektiva. Jen já jsem musel být jistý. Nejjistější. Skála. To je má úloha. Teď a tady.

Nejistota z toho, zda jsem situaci zvládl. Jestli se mi povedlo. Dětskou dušičku upokojit a nasměrovat její myšlenky správným směrem. Povedlo-li se mi vysvětlit proč a poukázat na klady situace, moc jich není to mi věřte.

Tož tak.