Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

pondělí 23. července 2007

Kryo III.

Už sedmá, z toho šestá nepřerušovaně, návštěva polária, možná přináší první ovoce. Ryze subjektivní pozorování sebe sama a pokus o zprostředkování pocitů spoluzmrzlíků.

Dnes jsem od rána v pohodě. V pohodě jsem dojel do práce na kole. V pohodě, bez nepříjemných pocitů jsem vystoupal po schodech náš "kopec" a v pohodě jsem se usadil v kanceláři. V pohodě jsem pozoroval pocit v kolenou, jindy vrzajících, dnes bez zjevných projevů drhnutí. V pohodě.

Po skončení včerejší kůry jsem propadl euforickému pocitu smál jsem se jako blázen při krátkém vyprávění na zahrádce u lázeňského pavilonu. V lomu, kam se chodíme koupat, jsem naprosto bezstarostně se do naha vysléknuvší doplaval až k místu kde se koupaly mé dvě dcery a manželka a vůbec mi nepřišlo divné, že ostatní jsou plavkáči. Až Spokojená házející mi do vody plavky mne poněkud umravnila. Bla jsem ve stavu vylézt nahý z vod ven mezi lidi. Euforie. To je asi ta euforie co o ní ostatní mluvili ve spojitosti s mrazovou kůrou.

Samo sebou celý ten stav může být způsoben také intenzivním cvičením, které je nutno po vymražení podstoupit. Ale to je vlastně fuk, z čeho to mám. Je to báječný pocit bezstarosti a lehkosti. A legálními prostředky!

Tož tak.

 

1 komentář: