O povídání...

V pátek jsem si povídal.
I v sobotu jsem si povídal.
A v neděli, tak to jsem si také povídal.V pátek jako obvykle měli blázni svátek. Jenomže tentokrát byl jeden z nich přímo jmenovanej. Napřed jsem to rozjeli v práci s chlebíčky a zákusky, neboť s alkoholem jsme se vypořádali již dříve. Tedy ani ne tak my jako náš milý zaměstnavatel. Výsledek je v podstatě stejný jen můžete jet domů vlastním vozem byvše střízlivými. A hlavně jsme si povídali.
Na páteční odpoledne jsem e těšil jako malý kluk. Mít oslavu v knihkupectví v tom je cosi nového. Smáli jsme se, objímali, třepali rukama a líbali. A hlavně povídali a povídali a povídali. K tomu nám dopomáhalo víno a pravda v něm obsažená. Ano i kytara byla. Takové samozřejmé nenásilné páteční mírně slavnostní odpoledne. Starší byla se mnou. Jenom koukala s kým, že se to vlastně potkávám. Jo a na večeři byly tousty z bílého chleba se šunkou a sýrem.
Sobota byl brigádní na vleku. Tam se méně povídalo a více makalo ani společná káva nebyla. Spokojené byla zima a tak jsem utekli domů. Oběd vařila babička. A na nás zbylo to poobědní kávové povídání. S dědou a s babičkou. Taky jsme se nasmáli při tom úžasném pořadu jak tam komunisti porážejí sociální demokraty. Zbytek dne jsme nosili nábytek do jídelny. Šlo to pomalu... Na večeři byly jedny z našich oblíbených topinek.
...šlo to pomalu protože Spokojená každou skříňku vyklidila a umyla, pak jsme ji dali na místo a věci vyklizené byly vytříděny a umístěny zpět do dutiny. Nedělní dopoledne jsem věnoval nátěrovým pracem a úklidu drobných věcí například asi dvou hektarů látky co ji používáme na podlahu při malování. Také jsem půl hodiny hledal jeden ze šesti věšáčků na utěrky do kuchyně. Pak jsem je brachy natřel a velice fikaně umístil aby se nedotýkali stolu. Večer mi je děda shodil na zem a jeden ztratil, nevím jestli to byl ten původně ztracený, ale to je jedno, už je opět nalezený. Taky jsem dostal spucung za natírání ve sklepě, že načichnou jabka a brambory a vůbec je to děsnej puch.
Nedělní odpoledne jsme pokračovali v tom co šlo pomalu už v sobotu. Skříňky. Jediné co mne na tom těší je, že vlastně se jedná již o předvánoční úklid. Zarážející je, že tím pádem jsem začali uklízet na vánoce již v červnu. Zatím co Spokojená dráždila k výkonu Mladší v oblasti přírodovědy, moje maličkost pověsila záclonovou tyč aniž by cokoli zhodila, včetně sebe(ano, máte pravdu v tom případě by tam bylo s-).
V podvečer jsme se sešli ku oslavě narozenin Mladší. Slavnostním jídlem byla večeře a tím pádem jsme měli ... Uhodnete? Bylo veselo. Hlavně jsem si povídali. Mladší byla spokojená. Jen Starší prohlásila, že je zajímavé, že její narozky jsou jaksi větší akce. No, Mladší je má na dvakrát, ještě jedna etapa proběhne v Brně, doufám.

Tož tak.