Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

pátek 10. června 2005

O škrabáku

Aneb koho jsem to vlastně dneska léčil. Nebo co?
Jako mávnutím kouzelného proutku se z pískoviště dětská hra o největší hromadu přenesla do obrovské haly u nás ve firmě. A protože nestačí jedna hromada, ale nejmíň dvě za týden vyrostly dva stroje. Jeden hromady nasypává a druhý mu je krade. Sypač a kradač. Zakladač a Škrabák. Jeden hromadu zakládá(nasypává) a druhý ji z boku, jako když máslo krájí, seškrabuje. Místo srdce mají kouzelnou skříňku a ta jim říká co mají dělat právě teď.

Zrovna když se měli braši střídat, bo jedna hromada byla veliká a z druhé zbýval jenom skrojek co by obr Goliáš ke svačině slup, si ten škrábavý řekl, že je vhodný čas na prázdniny. Pro oslavu té chvíle si na kouzelné skříňce rozsvítil místo zelených červené tečičky svítivých diod a usnul. To se stalo když spal i Mikin. Kdy jindy, že jo?

Přišel jsem, viděl jsem, konstatoval jsem chyba CRC mapy programu. I nahrál jsem z noťasu do kouzelné skříňky novou mapu programu a Škrabák rázem věděl kudy, kudy cestička a rozjel se bez emocí k další hromadě, k dalšímu škrábání.

Tož tak.

4 komentáře:

  1. Jéééééé todle bylo fakt napínavé. dík

    OdpovědětVymazat
  2. Kdyby to šlo i s lidma... nahrát jim do palice novej softvér a včil makej!

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu si stojíšza tím co jsi napsal, aTeo? Programování lidí? Řekl bych fuj, ale tajně doufám, že jsi to myslel pozitivně. :|

    OdpovědětVymazat