Jak jsem se nestal Avon lady

a jiné ptákoviny... Ze dneška.
Dnešek nezačal dobře. Do jedné hodiny jsem skenoval fotky. O půl čtvrté mne vzbudili z práce. Prej škrabák neškrábe, udělej s tím něco. Nevyspanej jsem přežil podstatnou část šichty a dokonce jsem tvořil hodnoty. Pak jsem se vydal do Města komínů na prezentaci spřátelené firmy. Na jisto do hotelu číslo jedna, zkrátka tam co vždycky. Vyklušu do patra kde je velký kongresový sál, už v mezaninu mi připadlo, že není všechno O.K. Tabule Avon mne ani tak nevzrušily jako směsice vůní, snad ze všech voňavek světa. V předsálí tváří v tvář Avon dámám mi to docvaklo - tentokrát je to jinde. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou zůstat, některé dámy vypadaly dost slibně, ale nakonec jsem usoudil, že jsem omámený těma vůněma a raději se vydal zjišťovat, kde tedy když ne tady je moje kýžená prezentace o síťových technologiích. Dva tři telefonáty a jsem v obrazem. Polský dům.

Ten druhý hotel na mne udělal opravdu dojem. Z jeho zdí dýchala atmosféra solidnosti. Jen bába co má obšancované parkoviště jim to poněkud kazí. Svou pověst potvrdila, když mi chtěla naúčtovat o hoď'ku víc než jsem skutečně na její ploše strávil.

Prezentace byla navzdory zajímavý produktům uspávající. Dílem pro mé brzké vstávání, dílem pro monotónní hlas přednášejících. Vyslechli jsme si o novinkách, opatrně popili kávu a pojedli večeře. Ne tak jako minule kdy mi bylo z mastného řízku blbě. Snes jsem vsadil na střídmost a na sýry. Chvíli to vypadalo, že mi plány na bravurní zvládnutí rautu pokazí pepsikola, ale nakonec se usadila se sejrama a dala pokoj.

Domů jsem dotrazil o půl osmé a na stole se mi řehtal lísteček: Starší má koncert od 19:00. Chvíli jsem bojoval s únavou a nechtí, ale pak jsem přece jen vyrazil. A nelituju. Přišel jsem sice o začátek a sbor gymnázia, ale podstatné kusy jsem slyšel. Pořádající těleso se loučilo s čerstvými maturantkami které vylétají z hnízda na další školy. Při některých písničkách jsem si i poplakal. Takový jsem já, cíťa, tak bacha na mne, jo?! Jo a miluju jejich konferenciérku, čistě platonicky, pro její procítěně vtipně trefné konferovací příběhy.

Tož tak.