Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

čtvrtek 30. června 2005

Jak jsme nevečeřeli pizzu...

...aneb konec roku je tady a vysvědčení s ním.
Nepřikládal jsem tradičně vysokému datu význam, avšak přítelka na telefonu z pizzerie mne uvedla v realitu: Počítejte tak dvě hodiny, to víte konec roku. S díky jsem odmítl a Spokojená vykouzlila topinky s česnekosýrovou pomazánkou. Taky dobrý na ten táborový režim co tu vládne.

Děti jsem prakticky neviděl, ale mým zvědům se podařilo zjistit skóre. Starší pět a Mladší jednu dvojku, jinak celkem v pohodě. Starší si někde polepšila a jinde se zhoršila, co už s tím. Mladší prohrála vleklou poziční válku v češtině. Na diktáty vedla, ale velké písemky byly těžký kalibr.

Po zbytek večera jsme se bavili natahováním nové elektriky v naší tušené dokonalé koupeně. Aby si babička s dědou nestěžovali tahali jsme i v jejich budoucím vodním světě. Manuální práce je fakt super.

Tož tak.

3 komentáře:

  1. i M a S tahaly? to by mi jich bylo líto(o:

    OdpovědětVymazat
  2. Jestli je tu nějaký adept na lítostpak jsem to já! Z textu to možná nevyplývá dostatečně zřetelně, ale věnovaly se aktivitám, které je vedly mimo rodné hnízdo. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to z textu teda neplynulo, ale dobře, už mi jich není líto...((o:

    OdpovědětVymazat