Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

úterý 28. prosince 2004

Prodloužený okamžik

Taková místa mám rád, voda pádí přes kameny a všudypřítomné listí cudně vykukuje zpod jemného poprašku sněhu.


Jistě znáte taková místa, nepříliš daleko od lidí, přesto zdánlivě nedotčená. Hlaďounce zmrazená voda ve splávku. Najednou se zjeví zídka. Jistě vznikla zkušenou rukou za důležitým účelem, vždyť přečkala věky.



$$OBR18103$$


Údolí Bradelného potoka.


Tož tak.

2 komentáře:

  1. Ač s podivem i konec panelového a příšerného sídliště je zasazen do lesního porostu. Tedy ve městě, kde bydlím. Jako by zde někdo velikou lžící odkrojil kus země. Poslední monstrum a pár metrů od tud úzká cestička, vedoucí do lesa. Je tam studánka a malý potůček, u kterého kvetou blatouchy. Prostě nádhera. V zimě tu zurčí jen malý pramínek, který spolu s mrazíkem, vytváří ledové sochy. Co dodat, i ve městě se dá objevit tolik krásy, stačí se jen pořádně rozhlédnout kolem sebe...

    OdpovědětVymazat
  2. Díky Jano!Takhle nějak jsem si to představoval. Znám Tvoje město, ne místo, zakusuje se do lesa na mnoha místech, jsou to místa mého mládí... Sakra vždyť já jsem mladý, tak co! Ještě se tam vrátím! :)))

    OdpovědětVymazat