Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

středa 1. září 2004

Poslední den aneb prázdniny jsou v pr... čudu!

Včera, to bylo úterý, jsme se hromadně loučili s prázdninami. Pršelo, tím byla celá akce jednodušší.

Grilovali jsem u známých na zahradě. Schovaní před deštěm. U zahradního grilu. Víno ve sklenkách. Cabernet Sauvignon. Červené. Suché. Trávník nebyl suchý. Počasí, když seznalo, že nás deštěm neumoří, ukázalo k večeru svoji vlídnější tvář. Snědli jsme maso a nabytou energii si šli vybít na neviných dřevěných koulích. Kroket. Neznáte? Moc příjemné!


Vysbírali jsme spadané hrušky. Pohrabali zbytky včelího milování s lípou. Mokrý trávník ozdobili brankami s praporky, pomalovanými kolíky a svými maličkostmi. Vyzbrojeni hrozivě vyhlížejícími pálkami a neohroženými grimasami jsme se vrhli do hry. Zpočátku rozpačité nadšení se s přibývajícími údery změnilo v bojový zápal hodný sportovců z právě ukončených LOH. Výsledné pořadí není důležité, neboť vyhráli všichni a první byl ten kdo musí být prrvní.


Pak už jsme jen dopili a dojedli a sklidili a šli. Šli jsme domů a tím skončil poslední prázdninový den. Jen, dnes již čerstvá čtvrťačka mi večer vzlykla do ucha, jak strašně se netěší do školy...


Tož tak.

Žádné komentáře:

Okomentovat