Oslava.

Nesouvislá úvaha o věku, přátelství, spolupracovnících a digitálních fotoaparátech.

Byl jsem pozván na oslavu jistého dosti kulatého výročí svého spolupracovníka. Vlastně, vzhledem k věku, jsem více já jeho než on můj spolupracovník, to však není podstatné. Oslava bude jistě velkolepá. Podle kusých informací se jí zůčastní i lidé kteří nejsou mému založení nejpříjemnější, ale není to moje oslava a hodlám se chovat korektně a přiměřeně.

Vlastně jsem chtěl napsat něco ve smyslu, že až já budu mít takové kulaté výročí, pak bych byl velice rád kdyby bylo koho pozvat a pozvaní si našli čas a mnou pořádané trachty se zůčastnili. Ne proto, že si zadarmo nacpou těřichy, ale pro potěšení mé maličkosti. Jistě bych na takovéto oslavě chtěl mít i přátele. Pokud však množina přátel bude neslučitelná s množinou spolupracovníků bude nutno uspořádat oslav více. Teď jsem spolupracovník a v této kategorii jsou se mnou i lidé které memám rád.

Celé by to zdřejmě postrádalo smysl, pokud bych nenapsal ještě další slova. Nevím jesli za dvacet jedna let, to mi bude stejně jako dnešnímu oslavenci, ještě bude existovat bloguje.cz, možná ano, pokud však ne nezbyde mi než si vlastními silami vzpomenout na tento moment, kdy člověk musí překročit svůj stín a pozvat i lidi, kteří mu za dlouhou dobu spolupráce mnohokrát ublížili, manipulovali s ním nepopulárními rozhodnutími, komplikovali mu život a zadávali nesmyslnou práci. Snad si vzpomenu.

Ještě k tomu DF! Je příjemné, že za rozumný peníz, který jsou schopni přátelé a spolupracovníci dát ze svých skromných platů dohromady lze již zakoupit výstřelek moderní doby - digitální fotoaparát - a to ne nějakou noname šunku, ale výrobek renomované firmy. Co asi za podobnou sumu, měřeno mírou ochoty obdarovat, se bude dát koupit za dvacet let?

Tož tak.