Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

sobota 6. září 2008

Všude samí falešní Krakonoši

To jsme si tak povídali při obědě o našich návštěvách Sněžky no a tohle moudro vypadlo ze Starší. Dost jsme se nasmáli a až později mi došlo, že vlastně je tohle plácnutí dost ze života, hm.Ráno jsem zaspal. To sice vypadá jako pitomost v sobotu, jenže já obvykle chodím pro pečivo brzy a rád se cournu po liduprázdném náměstí. Tentokrát jsem vpadl do rušného zalidněného města až po půl deváté. Rychle jsem nakoupil co jsem měl a zastavil se v knihkupectví. Jednak jen tak a druhak popovídat si o čerstvě přečtené knize. Stýskl jsem si, že kniha mi nestačí, ž eučitel by byl lepší, na to jsem dostal odpověď přej si jak to Ti na hoře mají vědět. Otočil jsem to v žert a úsměv mi ztuhl na rtech, do dveří vplula Haňa o které jsme se před chvílí bavili. No učitel...
Přivítali jsme se více než srdečně a já z ní sál jak z pumpy. Postěžoval jsem i na potíže, laskavě se na mne podívala. Popovídala, poradila, napsala a odplula.
Koupil jsem si přesličku na ledviny naproti v lékárně. Díky Haňo. Doma si uvařil čaj. Díky Haňo. Už je to lepší. Díky Haňo.

No a zamyslel jsem se nad svými vztahy. Ty problematické se navezou do ledvin, říkala Haňa.

Falešnej Krakonoš dnes žádnej.

Tož tak.

Žádné komentáře:

Okomentovat