Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

pátek 11. ledna 2008

Nejpohodovější den

Vstát brzy znamená dojet daleko. My jsem zvládli přes šedesát námořních mil. Na motor i na plachty. Paní v taverně to si tušila a velice se na nás nachystala.Čtvrtek 11.10.
7:55 GST odrážíme. Obeplouváme nejjižnější cíp ostrova Lefkáda na motor. Vyjíždíme na volné moře a chytáme do plachet zvedající se vítr, ještě chvíli na motor a pak už jen na vítr. Vydrží nám to až do oběda. Nádhera. Nakonec se stahui do kajuty a až do oběda usínám. Vytrhne mne až nahazovaný motor. Zapínám lednici a vylézám na palubu. Jím rozespalý a zjišťuji, že sen o smaženém lilku se stal skutečností. Utahaný z ranní hlídky na přídi jsem usnul a zdálo se mi o jídle. To nechápu jsme permanentně přejedení.
Martin poprvé nedojídá svou porci a Jana ji katapultuje rybičkám. Potom jedeme v kurzu na motor až se objeví ostrov Sívota, Rozhodujeme se neriskovat a objíždíme skupinku ostrovů kolem majáku z východu.
Za zádí zapadající slunce vjíždíme do milého přístavu Murtos. Je asi 18:30 řeckého a lampy ještě nesvítí. Chytáme paprsky nízkého slunce do našich kouzelných krabiček. Obrážíme obchody. Martin vynechává, jakoby jel na půl plynu. Ti co přijeli později kotví porůznu v přístavu kapesních rozměrů, přece jen 25 lodí je hodně.
Vyrážíme na večeři, tradičně do nejméně vyšperkované taverny. Milá paní nás trpělivě obsluhuje. Dáváme si tzaziki, tuňákový salát, Jana jen olivy, Martin s Ilonou kalamáry. Domlouváme se, že tzaziki nám donesou zároveň. Martin se na ná smutně kouká, zatím nemá nic. Místo chleba donesli topinky s kořením a olivovým olejem, jako chuťovku dostáváme skvělé kyselé kořeněné rybičky s troškou brambor na kyselo, něco takového jsem netušil, že existuje. Jejich domácí výroba. Olivy co si objednala Jana jsou také vlastní. Křoupeme topiky a tzaziki a urgujeme saláty. Vyděšená číšnice, z naší nespokojenosti, nás ujišťuje, že už to bude. Donášejí dva kotlíkysalátu a Martinovi, našemu jedlíkovi, vypadávají oči z důlků, a to má ještě další. Jana je ve svém živlu, od každého ochutnává, všichni jí rádi nabízíme. Moje souflaki jsou s přílohou a tak brambory z trouby jen ochutnávám a poděluji s nimi zbytek posádky. Moudře nechávám i rýži. Dopíjíme retsinu a paní nám jakopozornost donáší malu lahvičku grapy. Chutná znamenitě a my jsem unešeni řeckou pohostinností. Odkulíme se na loď. Já pospávám, pak si někteří dají kávu a jdeme na kutě. Opět spím v salónu. Už je mi líp. Sice ještě kašlu, větší je rýma. Nad mořem se blýská.

Žádné komentáře:

Okomentovat