YO NORTE

Jak pokračovala cesta a jakou jsme dostali loď a co se ještě přihodilo než jsme mohli vyplout.

 

Sobota 6.10.2007
6:30 Vstáváme. Vidíme Abánii a míjíme první maják. Máme za to, že za chvíli budeme přistávat. Vplouváme do úžiny mezi pevninou a Corfu. Mraky jsou nízko a nad pevninou je opar. Smutně míjíme téměř neviditelný ostrov. Vychází slunce.
V osm přistáváme v Igumenitsi. Asi hodinu se vyloďujeme. Zatím co my jsme si našli cestičku mezi kamióny, Dan velmi dlouho nevyjíždí. Dokonce sklopili pravou půlku dveří a až potom se objevují auta. Naše mezi nimi. Dostáváme instrukce od pořadatelů regaty a rozjíždíme se. Zjišťujeme trajekt na ostrov a vyrážíme na nákupy. Všichni do krátkých. Nakupujeme hlavně vodu, těstoviny, brambory, nějakou zeleninu a Jana metaxu.
Kupujem si lístky na trajekt v 11:30, tentokrát již řeckého času. Trajekt se jmenuje AXAIOΣ. S mírným zpožděním odrážíme a míjíme se s jiným trajektem a vybočujeme z plavební dráhy. Na pravoboku pozorujeme jeskyně v pobřežních skalách. Míjíme spousty lodí. I plachetnice. Ve 13:00 dorážíme do Kerkyry.
13:40 Našli jsme marínu v Guivě, hurá! Dalo to docela práce, je to tu samá jednosměrka. Asi mi chybí řecký navigační modul, nebo co?
14:00 Nafasovali jsme loď. Dan ji přebíral, holky počítaly nádobí, všichni jsme kontrolovali to ostatní. Nanosili jsme bagáž do útorb lodi. Loď je typu Bavaria 39 (39stop délky), jmenuje se YO NORTE. S potěšením zjišťujeme, že v GPS jsou nahrané mapy (počáteční poloha N39° 38.912' E 019°50.933'). Jana objevuje městskou pláž. Domlouváme se na koupání a umývání a vyrážíme. Mezitím nám umyli palubu. Koupeme se. Voda je celkem teplá, ale ne moc čistá. Pláž je oblázková. Dan se vrací dříve ještě vyzvednout papíry.
Dírou v plotě se vracíme přes teplou sprchu k lodi. Pijeme naše první společné posádkové kafe. Dan zjišťuje, že se nehýbe jeden ventil od WC. Vydáváme se do kanceláře to nahlásit. Po nějaké době přichází údržbář a konstatuje, že ventil je opravdu kaput. Se smutnýma očima nám vysvětluje krasavec řecký, že oprava je náročná (dodejť tank je plný sraček) a on, že nám moc nepomůže. Dalšími dotazy v kanceláři zjišťujeme, že loď nepatří Kiriakulisovi, ale už upozornili majitele a ten všechno vyřeší a že se nemáme starat. Moc nás to neuklidnilo, ale co nám zbývá. Převlékáme se do triček posádky a vyrážíme do víru velkoměsta.
Zakotvili jsme v taverně u Takise. Spokojeně jíme a pijeme retsinu. V průběhu večera se nám dvěma s Janou zželí hluchoněmé dívky a kupujeme si od ní cetky za 5euro. Pro děti.
Vracíme se procházkou. Obdivujeme noční městečko. Ohromné hromady odpadků okolo rohů smrdí do noci. Toulavé kočky na nás zírají už od večeře, během vycházky narážíme i na řeckého psa. Zjišťujeme kde je „supermarket“. Po návratu na loď objevujeme dopis od zástupců majitele. Hurá! zítra vstáváme v 6! Ilona rozpočítává účty a my chlapi...(no a tady něco mělo být a není)
Ještě se musím vrátit ke stromům, které jsme míjeli cestou v maríně. Eukalypty, „štětky na flašky“, oleandry,araukárie, vysoké několik metrů juky. Taky máme potíž s elektrickou přípojkou. Jako zázrakem po marných pokusech elektrika nabíhá. Vzhledem k tomu, že nevíme v kterých sedm máme být u čerpačky zahajujeme hbitě naši první noc na lodi. Dan s Ilonmou v kapitánské na přídi, Jana v kajutě sama a já s Martinem, prý chrápe, no nazdar.