Citrónová poleva nočního sněhového neštěstí v kanálech mizí a to nic dobrého nevěstí. Vypadá to na pěkné bláto.
Pondělním uplakaným povečerem se ploužili mikuláši se svými kumpačkami a zplihlými vatovými vousy, mytry zmáčeně vyřvávaly znechucení z mizící sněhové nadílky a berly mrazilky marně bojovaly rolničkami proti sílící oblevě.
Už to nikdo nečekal a přesto v úterní podvečer někdo zabušil na dveře. V mizející vůni andělských křídel skvěl se koš s drobnými dary. Spokojená nakrájela ananas. Snědli jsme ho v pohodě se šlehačkou. Jen Mladší si nudu zpestřila odložením obsahu misky na podlahu. Unavení. Všichni jsme unavení.
Ostatně v tento čas je možné cokoli. Osmkrát třicetpět je například dvěstěsedmdesát. Pokud máte jiný názor zkuste jej uplatnit na Mladší. Já to udělal, napřed se vztekala, pak obvinila kalkulačku, že počítá špatně, pak už jen brečela. Dokazovala. Kapitulovala. Jsou takové dny. Ve finále to dělení dvouciferným číslem pochopila. Šikulka.
Tož tak.
tak to vypadá na stávku kalkulaček. Ta naše prý včera stoprocentně počítala špatně. Až když jsem to přepočítala sama ručně, musela Starší uznat, že to holt měla blbě... Nebyla z toho nikterak odvázaná ;O)
OdpovědětVymazat