Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

úterý 2. srpna 2005

... like a dog

Tedy vážení, že se budu po návratu z dovolené nudit jsem si nemyslel ani chvíli, avšak takovouhle intenzitu osudových náporů jsem opravdu nečekal.
Úplně na začátek, koupelna sice ještě není hotová, ale i bez drobných dodělávek vypadá prostě úžasně. To ať jen nežehrám na rány osudu.

To že zkysnu v hokně až do čtyř jsem sice nepředokládal, ale Spokojená přišla až v šest takže jsem beztak vyhrál. Prasklý odpad od drtiče zbytků v závodní jídelně dodal budově řídícího střediska neočekávaný odér. Puch ji poněkud vyvanul a byl jsem ujištěn, že o nejsilnější zážitek jsem byl ochuzen. Shrnuto, první den v práci se mi líbil.

Po návratu domů jsem si říkal copak asi budu dělat po zbytek dne, hm? Pokecal jsem s babičkou, popadl filmy a vyrazil do města. Po prohození pár vět u fotografa, sestávajících povětšině z časových údajů jsem odkvačil na táčky do knihy. Odpoledne jako malované. Ještě nám chybělo něco rohlíků, kyška a sýr na večeři, vše jsem hravě obstaral v obchodě co se jmenuje skoro jako sušenky.

Dobře povečeřivše, jmul jsem se, na přání mé milované ženušky připasovávat starý kredence do staré kuchyně navazující na naši novoučkou koupenu. Nic snažšího, tuhle něco přiříznu, támhle přiohnu, moc mi to nešlo tak jsem toho raději nechal a připojil alespoň na zkoušku odpad od dřezu. Pustivše si vodu bedlivě jsem pozoroval zda něco ze zahnutých trubek neodkapává. Neodkapávalo. Zato z díry určené pro připojení odpadu umyvadla v naší krásné nové koupelně chcala voda na podlahu a šupajdila si rovnou pod nezaspárovanou novoučkou vanu. Hrůza.

Sotva jsme se Spokojenou zlikvidovali tuhle pohromu, ruče přikvačila další. Ve sklepě na poslední mili těsně než špinavá voda opuští náš útulný domeček se vytvořila zácpa. Š'touchací dírečkou nešla poťouchle prošťouchnout. Jmul jsem se tedy rozebírat potrubí. Když jsem se naposledy díval na tchána jak se s tím lopotí, v duchu jsem si říkal, kdypak si i já na vlastní kůži vyzkouším některé záludnosti našeho příbytku? A ejhle, je to tu! Chvíli trvalo než jsem přišel na patřičné množství síly a chytil grif. Pak už šlo vše ráz na ráz a já sklízel co jsem zasel, úspěch za úspěchem. Potrubí vyčištěno až po poslední koleno zpět složeno a čisticí otvůrek ucpán. Maturita mistra odpadáře složena. Kolik takových zkoušek mne ještě čeká?

Jak jsem podotkl v úvodu, koupelna je super!

Tož tak.

5 komentářů:

  1. a já si říkala, co se ti tak špatného dělo a tys měl vlastně krásný den(o: tak příště Mikine nestraš((o:

    OdpovědětVymazat
  2. Odpověďna otázku v závěru zní: M N O H O ...

    OdpovědětVymazat
  3. Mikine, já pořád dumám, ve kterém obchodě jsi obstaral večeři. Napadá mě Albert, ale ten se jmenuje ÚPLNĚ jako sušenky, a pak snad jen Delvita - Delisa.

    OdpovědětVymazat
  4. OpravaObchod se jmenuje přesně jako sušenky. Aby nebylo pochyb. Jeho jméno neuvádím zcela záměrně, avšak dnes si už nepamatuji co bylo mým záměrem.
    Tož tak.

    OdpovědětVymazat
  5. Tož to je smutné :))

    OdpovědětVymazat