Ehm, vyhrál jsem!

Pokud by to mohlo být veselé pak je to veselé, ale víc je mi z toho smutno.

U Fily byli po doktorech jen se Starší. U nás jsou nemocné obě a u doktora jsme zatím nebyli neboť jsou tak zdechlé, že by tam nedošly.

Po příchodu domů mne čekalo dvé zachumlaných postav soustředících se upřeně na jeden bod obývacího pokoje. Byla to Mladší a Starší sledující nehynoucí odpolední pořady nejmenovaných televizních stanic. Po dotazu jak je, jsem se dozvěděl že teď už líp, ale dopoledne na tom byly obě stejně a špatně, jen Starší se neopomenula pochlubit, že ona měla teplotu vyšší. Zato Mladší vypadala o dost nemocněji.

Uvařil jsem jim čaj a ujal se vlády nad domácností provedením nákupu podle přání. Na večeři budou rohlíky. Spokojená je totiž na oslavě konce roku, pravděpodobně 2004, není čas no a vrátí se v nejmenovanou hodinu. A mě se nechtělo nic bombastického vymýšlet.

Teď to u nás vypadá tak, že Starší leží v ložnici a čte si kašlaje Žambocha a Mladší usnula na pohovce v obýváku, ani se nedivím poslední co sledovaly byl Život na zámku, u toho usne každej.

Tím je mi ctí naznačit, že ať jsme plánovali na víkend cokoli, teď už je jasné, že proběhne turnaj v ležingu a tvrdingu v domingu.

Tož tak.