Sám doma

Znáte to? Ihned po otevření dveří si uvědomíte podle neklamných známek že obydlí je prázdné. Smutek smíšený s očekáváním nerušené pohody vykouzlí na vaší tváři rozpačitý úsměv a vy se opatrně vydáte do nitra neobsazeného příbytku. Rutina smíšená s pocitem objevitele nového území vede vaše kroky a neskutečný klid konejší Vaše smysly jitřené celodenní lopotou. Chvíli ještě čekáte kdo vás překvapí, nikdo.

Dohompal jsem se z práce až za tmy. Shodil jsem bundu a čepici. I rukavice zůstaly v polici na chodbě. Postavil jsem boty k topení, to v zimě dělávám, ráno jsou vyhřáté a lépe se mi jde do rachoty.

V kuchyni jsem si ukrojil kus jablkového koláče co včera babička se slovy ať mají děvčata něco sladkého před odjezdem upekla. Děvčata odmítla zdvořilostní frází, přece se nepozvracíme v autobuse. Naštěstí to babička neslyšela a na mne zbyl větší kus.

Pak jsem si sedl k PC a napsal tento spot o pocitech které mívám, když přijdu do prázdného bytu. No, upečeno nebývá pokaždé... :)

Tož tak.