Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

úterý 1. února 2005

...chci jen pohladit Tvé vlásky...

Jsou v životě muže chvíle, kterým se nelze vyhnout. Nelze se vymluvit a odkladem se situace jen zhoršuje.

Situace se vyhrotila. Voda v umyvadle stála déle než bylo únosné a zbytky vyplivnuté pasty tvořily se slinami neestetický patvar ulpívající, s odtékající vodou, na keramice. Nebylo radno váhat. Mikin schystal kbelík a deklík na zachycení vody, hadr a šroubovák. Ne, nevydal bojový pokřik. Tuhle akci plánoval již dlouho a vyhradil pro ni hodinu úterního odpoledne kdy je doma zaručeně sám. To k čemu se chystal nebylo nic neobvyklého, avšak do estetických hrátek z kroužku dovedných rukou měla ona činnost daleko.

Pečlivě očistil drážku šroubu s nasadil šroubovák. Několika zkušenými kruty zápěstím povolil horní část sifonu a oddělil ji od bělostného střepu. Rozhodnými, avšak něžnými tahy rozebral zbytek plastového zařízení, přičemž nechal vodu stékat do předem připraveného kbelíku. Dařilo se. Avšak teď nastal klíčový okamžik celé operace. Otřásl se hnusem při představě co jej čeká, ale nezaváhal. Zkušeným hmatem vytáhl chuchvalec vlasů slepených kožníma mazem a zbytky mýdla. Očima mu blesklo poznání, to když spatřil vlásenku, příčinu ucpání a jeho potupné čističské práce.

Pod tekouci vodou naučenými pohyby prstů vyčestil všechna těsnění a jednotlivé součásti sifonu. Zručně za použití nejprostších nástrojů, lidských rukou, sestavil celou skládačku v jeden funkční celek. Závěr patřil opět šroubováku.

S uspokojením, po úspěšně provedené tlakové zkoušce tekoucí vodou za použití špuntu, prohlásil Mikin celou misi za úspěšně splněnou. Stejně jako pokaždé zalitoval, že není nikoho kdo by viděl jeho triumf nad ucpaným odtokem, ale věděl, že to tak musí být. Ani Mladší ani Starší ba ani Spokojená by strašný pohled na ten hmumus nevydržely a tak se téhle zábavy nemohou účastnit. Snad až večer, při pravidelném čistění chrupu jim unikne pochvalné zamručení nad rychlostí s jakou voda odnáší zbytky jejich večerní hygieny.

Tož tak.

9 komentářů:

  1. Když nikdo, tak chválím já. Za dobře odvedenou práci a i za hezky napsaný sloh(o:

    OdpovědětVymazat
  2. Ses nějak rozepsal...Velký romanopisec Viktor Hugo tu úvodní myšlenku formuloval podobně: "Jsou chvíle v životě čestného muže, které ho nutí ušpinit si boty..."

    OdpovědětVymazat
  3. TychiDíky za pochvalu, potřeboval jsem to. :)

    OdpovědětVymazat
  4. aTeoByl to opravdu silný zážitek, vyžadoval velkých myšlenek. Jen si nejsem jistý, zda jsem se opravdu přiblížil Mistrovi. :)

    OdpovědětVymazat
  5. protože jsem zrovna konzumovala racionální stravu, udělalo se mi trochu nevolno při výčtu všeho, co jsi nalezl, ale co naplat, budiž ti určena má chvála! :O) Kdysi jsem někde četla, že dospělost člověka se pozná ve chvíli, kdy je schopen vyčistit odpad, i když dobře ví, že je to nechutný a "někdo" to udělat musí. Kdo ví, jestli to nenapsal sám Fulghum (jistě líp než já), na to si už fakt nevzpomínám. Ale u nás jsem tím "dospělým" bohužel já, tak si na to vždycky vzpomenu. Závěrem: Chválím tě a soucítím s tebou! :O))

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem taky zrovna chroupala..a dochroupala, už nějak nemám chuť :-) Ale klobou dolů za odvahu tam sáhnout :-) ještěže jsem holka a tohle se ode mne neočekává, aspoň doufám!

    OdpovědětVymazat
  7. filyno to jsem ráda, že ještě nejsem dospělá(o:

    OdpovědětVymazat
  8. Hm, jsi mi připomněl né zrova voňavý odpad v naší sprše.... čeká mě něco dost podobnýho :-))))) Ale možná na začátek zasáhnu jen louhem, třeba to bude stačit ;)

    OdpovědětVymazat
  9. [8]My máme vanu,ne sprchový kout. Je to docela komplikované. Až proběhne čištění, dám vědět. :) Zatím to naštěstí není potřeba. :)

    OdpovědětVymazat