Zelí? Zelí!

Dlouho, no vlastně ani tak dlouho ne, jsem přemýšlel, jakýmže velice milým a vtipným způsobem přiblížit, tak nudnou činnost jakou je nakládání zelí.

Nic mne nenapadlo.

Bude to bez vtípků. Sežeňte si někde zelí, hlávkové pochopitelně, v množství které zkonzumujete. Tedy během zimy, že? Já konzervativně zůstávám u množství asi 50kg. Je nás na to docela dost asi deset jedlíků. Pak potřebujete cibuli, asi dvě na jednu hlávku. Takže přibližně to vyjde na 20cibulí průmyslového standardu (asi jako chlapská pěst). Kilo soli, balíček celého pepře, balíček kmínu. Asi dvacetilitrový kameninový hrnec. Plecháč na vybírání přebytečné vody. Něco vinných listů na dno kameňáku. Jo, něco čím to zelí nakrájíte na nudličky, třebas takový to struhadlo, přípravek na strouhání, zkrátka, no.

Dno hrnce vyložime vinnými listy. Na ty pak vložíme větší čisté celé lupeny zelí, tak abychom pokryli celé dno a spodek stěn. Krájíme zelí na připraveném přípravku. Krájíme cibuli. Rovnoměrně. Vkládáme do nádoby. Přiměřeně solíme. Pěchujeme. Vkládáme. Strouháme. Pěchujeme. Vybíráme přebytečnou vodu do připravené nádoby, tím plecháčkem. Vloženo, upěchováno, vybráno. Hotovo.

Pokud vám zbyly dvě hlávky zelí, pak je to vpořádku, mě taky. Pokud ne, nevadí, stejně si to sníte sami. Žádná cibule, žádná sůl ani koření nesmí zbýt! Letos zelí nepustilo moc vody. Kdybych se jinde musel pro zvhnutí tolik snažit, tak bych... No nechme toho.

Ke konci na zelí položíme ještě dva lupeny, zatížíme dlažební kostkou a nasadíme poklici s vodním uzávěrem. Zatěsníme vodou a umístíme na teplém místě ku kvašení.

U nás je vhodné místo pouze na záchodě. Ničemu to nevadí. Bublající zelí stejně smrdí, nebudete mu vadit a můžete si s ním pšoukat do rytmu.

Tož tak.