Ten aktuální včerejšek, pěkný protimluv, ale je to tak, ten jsme strávili v zásadě dvojím způsobem. Nejprve dlouhým sledováním vývoje srážkové činnosti nad Českou republikou. Radarové snímky budiž pochváleny. Bedlivým zhodnocením minulého i budoucího vývoje jsme nakonec dospěli k ráznému rozhodnutí: i poslední den volna strávíme v sedle kola. Toto rozhodnutí příjemně předznamenalo druhou činnost, jíž jsem se včera věnovali.
Za cíl jsme si tentokrát vzali průzkum stezek okolo Moravice v údolí pod Podhradím. Vrtkavé počasí nás přeci jen odměnilo modrou oblohou, troškou sluníčka a blátivými cestami. Po levém břehu jsme vyrazili vedeni červenou značkou. Další cesta by se dala shrnout do jediného slova, bláto. Chvílemi jsme tlačili, chvílemi šli i z kopce:) Po dvou hodinách blátivých koupelí jsme dorazili do Žimrovic. Hospůdka Poohoda, hm, hm.
Zpáteční cestu jsme absolvovali po cyklostezce 551, která sice nebyla na naší mapě značená, zato byla sjízdnější než levý břeh. Musím však přiznat, že sledování stezky vyžaduje značnou empatii do myšlení jejího tvůrce. Několikrát jsme cestu ztratili, abychom po několika stech metrech zjistili, že tak to bylo myšleno, vždyť jinudy se přeci nedá, což? Nejhezčím úsekem je část která prochází rozsáhlou jelení oborou. Na rozdíl od levobřežní cesty, která jakoby se od řeky odtahovala, prvobřežní poctivě kopíruje ve své první části břeh řeky.
Tenhle zápis si nedělá ambice být popisem trasy. Pokud by někdo měl zájem mohu poskytnout log z GPS. Dobrá mapa však postačí a tato 30km dlouhá vyjížďka může být náplní na delší odpoledne pro každého, nejen horského cyklistu. Jo, po dešti je tu blátivo:)
Tož tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat