Já si myslím, že je lepší rozdat trošku té dobré nálady a nějaký úsměv. Silná slova si má člověk schovat na opravdu vypjaté situačky.
Poslední lepší kousek, se mi povedl v Mariánských horách, je tam takový zastrčený obchůdek, asi v bývalém domovnickém bytě. Oprýskané dveře, nápis POTRAVINY, pár schůdků, oleštěné zábradlí. Po ránu nabručené prodavačky nemající důvod k ranní radosti. A najednou vchází rozesmátý Mikin, hlasitě zdraví a dámy najednou rozkvétají, zdobí se úsměvem a shovívavě příjímají můj komentář k výbíranému zboží. Voda jakomiss je nenechává chladnými a žertíky na účet BeBe-dobré-ráno jsou už jenom třešničkou na dortu. Vrcholné číslo ve kterém přemlouvám svého kolegu abych mu mohl koupit Fidorku i když mají jen mléčné, už nevydrží ani ta starší ze dvou prodavaček a na moje hlasité loučení reagují takřka sborovou odpovědí.
Nakonec se dostane i na mne.Vybírám si svou odměnu v podobě kolegova konstatování, že můj výstup prozářil celou špeluňku jako sluníčko.
No měl jsem je snad dořvat, že nemají ty Fidorky hořký, nebo co? A komu by to pomohlo. Snad jsem jim vylepšil alespoň dopoledne.
Anketa nebude, stejně na ni neklikáte, tak co?!
Tož tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat