Home, sweet home!

Tak nějak by se to dalo vyjádřit. Tedy ta situace ke které jsme tak nějak dospěli, nebo vlastně názor, že? Jo to je lepší, ale napřed byla situace a pak až názor, aby bylo jasno.

Tedy, děvčátka jsou už konečně doma, obě. Starší do soboty a Mladší se s námi bude trápit až do dovolené, skoro měsíc. Fuj, to je ale za dlouho!

Tak a teď k tomu názoru. Obě byly u známých na vsi, ještě s dalšími kamarády. Užívaly si vesnické pohody a bylo jim dobře. Ne však dost dobře. Alespoň Mladší. Když jsme se balili, byla nějaká zamlklá. Dokonce až smutná a pak se odhodlala k promluvě. Jenom ke Spokojené, já, Vopruz, jsem nebyl vyvolen. Přesto jsem se podstatné informace dozvěděl. Byla utahaná, nevyspaná a uhraná. Ale, a to je podstatné, delší pobyt v její postýlce doma to údajně napraví.

Dodatek Vopruza: jsou po večeři, umyté a čumí na Chalupáře. Po posteli ani nevzdychnou. Zdá se že jsou doma všude kde je TV. Jen v koutku duše doufám, že tomu tak není.

Tož tak.