Zabijte si svého puberťáka!

Všechny situace a osoby jsou vymyšlené a jen náhodou se podobají členům mé rodiny a o popisu jedné události včerejšího odpoledne ani nemluvím!

Obsazení: Kelímek, Vopruz, Mladší, Starší(Puberťák), Rozčilená (nejstarší).

Scéna: Kelímek! U počítače! Kelímek od d..., sakra, od toho hnědobílého, dobrého, hrozně drahého čehosi. Na zemi. Byly čtyři, slepený k sobě. Jeden měla Mladší na svačinu ve škole. Dva měla Puberťák na svačinu ve škole. Jeden zůstal doma. Bál se? Nevím v každém případě byl vyjezen a pohozen. U počítače.

Vopruz(držíce Kelímek v ruce): "Klidně hrajte hry, ale smetiště mi tu z toho nedělejte!"
Mladší: "Já jsem to nebyla!"
Starší: "Já jsem to nebyla!"
Vopruz: "Tak to mohla být jen Mladší. Co?"
Mladší: "Já jsem to nebyla, nebyla jsem vůbec doma."
Ještě Klidná: "Mladší, kolik jsi jich měla?"
Mladší: "Jeden na svačinu ve škole."
Méně Klidná: "Starší, kolik jsi jich měla?"
Starší: "Dva na svačinu ve škole, próč?"
Ještě méně Klidná: "A ten poslední?"
Starší: "Ten sem snědla pak. Ale vyhodila jsem ho, to jsem si jistá. Já to nebyla!"
Rozčilená: "Proč jsi se s Mladší nerozdělila?"
Starší: "Když ona nebyla doma. Ale vyhodila jsem ho! Určitě!"
Rozčilená: "Takže Ty jsi byla jediná kdo jedla doma, tak jsi to musela být Ty!"
Starší: " Ne, já jsem ho vyhodila!"
Rozčilená: "Asi nějak špatně!"
Starší: "Dobře jsem ho vyhodila!"
Rozčilená: "Asi špatně!"
Starší: "Dobře! Do odpadků!"
Rozčilená: "Mě tolik nevadí, že jsi ho snědla, ale nelži. Musela jsi to být Ty!"

Starší naštvaně odchází myslíce si něco o logice.

Rozčilená s Mladší píšou úkol do češtiny.

Vopruz během horkého dialogu odnáší od počítače ještě několik sklenic, platí tábory pro Mladší a Starší a snaží se z internetu vydolovat informaci kam ty tři vzít do Novohradských hor. No a ze své hlavy jiskru přesvědčení, že to tak opravdu chce, tu dovolenou, tedy doluje ze své hlavy.

Tož tak!