Vlastně nikdy jsem neměl příliš mnoho oblečení. Vždy tak jedny dvoje kalhoty, několik košil, snad jen triček jsem vlastnil hromadu díky nejrůznějším reklamním akcím. Jediné na čem jsem lpěl bylo volnočasové oblečení a tak jsem neváhal vyvalit prachy za pořádnou bundu a boty do nepohody. Jenže časem jsem zjistil, že vlastně mám potíže se už i jen do té nepohody vydat, jelikož se tak nějak unesu čím dál méně pohodlně.
Zlomový byl loňský rok. Teambuilding v Rychlebských horách zaměřený na týmovou spolupráci v mezních podmínkách mne spolehnivě dostal do rozpoložení ve kterém jsem ač nerad musel konstatovat, že se hlavě všechno líbilo jen nohy protestovaly bolestí. Nějaké olaky byly to by vysvětlovalo mnohé, ale mne bolely i kolena a paty a klouby u palců, no celé nohy, proč to rozpitvávat na kůstky.
Další ránou do kebule bylo zkonstatování při kontrolním tréningu dračích lodí, prý: "Jestli máš stopět kilo tak do té lodi ani nelez!" No to mne zarazilo a hlavička začala šrotovat. Co, jak, kolik a proč. Co a proč bylo jasné - zhubnout a pro zdravotní problémy - ty malé současné i ty tušené budoucí(a abych mohl do lodi, ha, ha). Zbývalo jen jak a kolik. Napsal jsem zoufale na nabídku ke zhubnutí. Vlastně ani nevím co jsem v tu chvíli očekával. Hlavou se mi honily jen úspěšně neúspěšné pokusy o hubnutí před dvaceti lety(nebo kdy to bylo) a potřeba někoho kdo mi podá pomocnou ruku. Čekal jsem - pry se mi poradce ozve. Telefon. Domluva. Stanovení cílů a první požadavky na peníze. Ani to mne nezastavilo. No a pak přišla krabice s něčím co jsem doufal, že to nebude. Dvě hodiny jsem ten H*******e rozdýchával. Ještě ne zcela uklidněný jsem svou poradkyni vypeskoval do telefonu, ale co už. Ve finále(toho rozhovoru, protže jinak šlo pouze o začátek) jsme se dohodli co a jak a já naskočil do vlaku jedoucího z kopce. Pořádného sešupu myslím.
Ke dnešku mám od dvecet kilo méně. Je mi výrazně lépe. A jestli se mi podaří ještě tak pět sundat, přejdu do udržovacího režimu. :-)
V průběhu zmenšovacího marotńu jsem přešel z kahot 44 na kalhoty 36. Zkrátil jsem pásek a do jiného přivrtal dírky. Začal si kupovat velikost L. Taky si připadám jako fešák že jo jak jinak. :-) Nohy mne už nebolí. Do schodů se nezadýchávám a místo na břiše teď nosím batoh více na zádech. Dokonce jsem se opět vlezl do svatebního obleku a mám pocit že lépe než tenkrát...
No jo no a s tím také sovisí můj největší problém. Co s tím oblečením do kterého se sice vlezu, ale skoro dvakrát? :-) Prodám ho na aukru? Dá se tam prodat nošené oblečení za rozumné ceny? Některé ty kalhoty jsem nosil opradu jen několik týdnů. Možná i nějaká košile by se našla. Snad i bunda či mikina. :-) Máte s tím někdo zkušenosti nebo mám raději zanést pytel do charity? Co myslíte?
Tož tak.
tak s tím fakt zkušenosti nemám!
OdpovědětVymazatKdyž zhubnu, tak vím, že stejně zase přiberu, takže se věcí nezbavuju!
A když přiberu, tak stále doufám, že zase zhubnu, takže si doma syslím i ty malé věci :o)))
tak ti přeji, aby sis to udržel! :o))
Můj úspěch ohromně závisí na tom kdy se mi podaří s Něžnou bývat pravidelně pod jednou střechou. Výynamě mne to zklidňuje a nemám potřebu ukájet se jídlem. :-)
OdpovědětVymazatto já se potřebuji ukájet jídlem ať jsem s kýmkoli kdekoli klidná i neklidná :o))
OdpovědětVymazatNevyhazovat! Něžná vytáhne jednou mašinu a vyrobí miniatury!
OdpovědětVymazatTak já bych myslela, že na Aukru něco prodáš těžko, protože obnošené věci by lidi brali, ale spíš zadarmo, no a pokud jde o charitu, nevím jestli se mezi bezdomovci najdou takoví, kteří váží přes 100 kilo:))
OdpovědětVymazatTý jo, to teda moc gratuluji!!!
OdpovědětVymazatJá potřebuji dát dolů 6 kilo a bojuju jak ďas :-)
Na Aukru třeba ráda kupuji pro děti, nevím, jak to tam chodí s věcma dospěláků. Ale nějaké dobré kousky jsem tam pro sebe taky odchytla... Jsou tam zas třeba věci, které člověk v obchodech nevyšňupe - zrovna ty Tvoje můžou někomu sednout. Navíc třeba v obcodech se některé velikosti špatně shání...
nomi, to máš pravdu některé kousky jsu opravdu unikátní! :-) Protože mají vůči obvodu pasu hodně krátkou délku nohavice a to je dost těžké k sehnání. :-)
OdpovědětVymazatMikine, že by kraťasy pro dlouhány? :-)
OdpovědětVymazatNo, s tím Aukrem (zrovna tam dva týdny šmejdím po těch dětských věcech) - docela hodně dělá, jak to kdo umí nafotit a dobře popsat. Třeba aukci, kde není uvedena např. délka, šířka, materiál... rovnou přeskakuju.
[8] No spíše tříčtvrťáky! :-) Jo já myslím, že popis a rozměry jsou důležité, sám bych to tak chtěl mít, kdybych něco kupoval. :-)
OdpovědětVymazat[5]Mod. já tomu taky takhle rozumím, proto jsem se ptal, ale vlastně jsem dostal více odpovědí než jsem čekal. Hele sto kilovej bezďa je docela vtip, asi, ale charita nedává jen do útulků, ale i do jiných zařízení, mýlím se? :-)
Já bych to viděla asi tak, že v Olomouci u parku je kontejner, kam se vhazuje zachovalé šatstvo pro charitu. Svého času jsem tam naházela půlku svého šatníku, poté, co mi paní z charity řekla, že berou i větší velikosti. Možná nějaká ta mikina by stála za zmenšení, ale kalhoty zmenšovat, to je nehrozí. Ve stejném čase, co by se opravovali, je lepší vydělat standardním postupem na dvoje nové :-).
OdpovědětVymazat