Když okruh toho o čem lze a chce se psát se blíží nule a toho o čem jedne napat nechce je tolik, že ... no zkrátka ta nechuť je tak velká, že jednoduše nic nevyjde ven. Tak to je skoro konec. Skoro.Tady v tom domě kde bydlím je takový zvyk. Před vánoci se uklízí masivně. Začíná se rok od roku dříve, jak se tchyně domnívá, aby se to všechno stihlo v klidu. Pravdou je, že v klidu to není a jense prodlužuje období utrpení. Na úkor poklidu svátečního času. Vidím vám na očích že koukáte jako blázni, co to tady ten člověk mele, za chvíli velikonoce a on o vánocích. No počkejte.
Tchán si na tu poklízecí mánii, zvyká o desetiletí déle a jak jsou odstavovány z provozu jednotlivé místnosti, již uklizené, mne si ruce a potutelně se těší na to až se bude moci všude, to už budou vánoce.
Takže tak jak se zužuje okruh toho o čem chci a mohu psát, blíží se chvíle kdy jak věřím bude možnost napsat všechno a pak budou ?vánoce? Ne pak bude dobře.
Tož tak.
Já to trochu odlehčím, můžu? Ona totiž představa, jak tchán s tchýní bivakují 22. a 23.12. v předsíni, je docela humorná.
OdpovědětVymazatPokud už je tedy seznam témat, kterým se vyhýbáš také tak velký, jako uklizená část bytu, znamená to, že tvé vánoce přijdou možná hned po velikonocích. ...no, to jsme tomu dali.. ;-)
Si něrob, prdel!Jako to tak normálně je, skoro! Ta tvoje absurdita je jen takhle || blízko pravdy.
OdpovědětVymazatJo velikonoce, koho já letos asi omladím svým tatarem. ;-)
Se mnou bys to měl těžké s omlazováním, já na to hrozné pondělí pravidelně již mnoho let prchám před tatary do hlubokých lesů :-)
OdpovědětVymazat