Zelí, quickening...

Rok se s rokem sešel... Sakra to už jsem někde psal, no nevadí, poslyšte co chci zase zvýraznit.
Tak jako se každým rokem opakuje Velká pardubická i my máme svůj svátek. Nebudu chodit okolo horké kaše, nakládáme zelí. Tentokrát nebyly hlávky, neboť není krouhač. Šlapání se účastnil nový kameninový hrnec, ačkoli se zdál velký třicetpět kilo krouhaného zelí nepobral. Naopak se neúčastnili babička s dědou. Nacpat jsem zvládli. Kysat musí už samo.
Abych doplnil obecný recept, je mi třeba zpřesnit některé počty a váhy. Takže na pět kilo zelí dáme dvě středně velké cibule a na každé kilo dáme dvě deka soli. Vodu co zelí pustí při mačkání a pěchování odebíráme, přiměřeně. Já jsem například letos vybral z našeho pětadvacetilitrového kameňáku dobrých dvanáct litrů vody.
Ještě jedna zajímavost. Na dno kameňáku dáváme višňové a vinné listy, jen co by pokryly dno. Ty překryjeme velkými listy ze zelných hlávek. Podobné listy si schováme i na horní uzavření. Zatížíme je dlažební kostkou nebo jiným kamenem vhodným do vašeho hrnce.
Tož tak.