Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

neděle 5. června 2005

První osídlení

Osadníci se dočkali. Dostali přidělen běžný ostrov a pustili se do práce.
Rámec vytvořený dnešním počasím se jevil vhodným pro lenivé lelkování, domácí práce nebo... rozložení hracího plánu. Po první bouřce jsme obědvali. Před druhou začali hrát a před třetí jsem si udělali pauzu a jeli zmoknout na pivo.

Hra ve třech se nám sice líbila, ale ve čtyřech by jistě bylo na ostrově více těsno. Jenže Starší se schovala za dějepisnou hradbu a my se ji netroufali vyrušit. Rozehrávka byla sice poněkud těžkopádná, pak jsme se ovšem se hrou tak sžili, že nám bylo líto skončit podle pravidel a vyhlásili jsme prodloužení. Hráli jsme až do vyčerpání jednoho z osídlujících. Zbavit se stavebního materiálu se podařilo Spokojené, která zároveň mne připravila o možnost tyčit nové vesnice a tak se stala absolutní vítězkou. Mladší jsme ukolébali tím, že vyhrála podle pravidel a tudíž vlastně je vítěz. Měla nejdelší cestu a největší vojsko. Spokojená oproti tomu měla postavena všechna města a vesnice a využila všech kostek pro cesty. Já jsem se prohlásil za největšího vzdělance neboť jsem vlastnil univerzitu a knihovnu. Právě proto že jsme se tak pěkně podělili o úspěchy navzájem jsme si odsouhlasili zálibu v této hře, nestrhla se závěrečná valná hromada se zlechtáním vítěze.

Tak u nás proběhla panenská hra Osadníci z Katanu.

Tož tak.

2 komentáře:

  1. Hehehe :-)
    Tak vítejte do klubu posedlých ;)

    OdpovědětVymazat
  2. už mě neštvěte! Já to chci taky zkusit!!! Jenže se mnou si doma nechce nikdo hrát... :O(

    OdpovědětVymazat