Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

úterý 30. listopadu 2004

Setkání

Stojím na chodníku a zmateně se rozhlížím po svátečně vyzdobené Josefské, jak jsem se sem dostal? Proč jsem tu? Kdo za to může? HuMorous, uvědomil jsem si. Ne, alespoň ne tak docela.

Pomalu jsem vstřebával svátečnost chvíle kterou jsem právě prožil. Před malým okamžikem jsem se vykulil z knihkupectví svíraje ve fotobrašně pro tu chvíli nejcennější "zboží". Knihy. Knihy s jeho podpisem. Knihy napsané člověkem s nímž jsem se před chvílí setkal osobně, on mi je podepsal a já jsem poněkud ostýchavě poděkoval, Thank You, nice to meet You. Na víc jsem se nezmohl rozechvěn z besedy sestávající z odpovědí na dotazy a Mistrova vyprávění. Ne, já jsem se neptal, nač otázky, vždyť stačí pozorně číst. Pečlivě jsem se snažil uvědomit si každý okamžik, každou otázku i Mistrovu odpověď.

Všechno tohle bylo zasloužené, pokud si lze setkání se spisovatelem zasloužit. Vystoupal jsem po schodech do patra knihkupectví a uviděl jsem osobu se známou tváří skloněnou nad stolkem, podepisujíce jednu knihu za druhou. Zvedl oči, natáhl ruku s fixem ke stropu a oznámil malou přestávku, prý odpoví na dotazy z fóra.

Dočkal jsem se. Hodinové stání ve frontě na dláždění ulice přeci jen přineslo své ovoce. Cítil jsem se docela trapně stojíce ve frontě jak jsem býval zvyklý kdysi dávno, v minulém století, jindy. Kolem chodili lidé nevědoucí dav, odhadovali různé příčiny našeho srocení, ale nikdo z nich, mimo nás stojících pokorně v řadě netušil, že na konci té fronty sedí člověk, spisovatel, Mistr, Robert Fulghum.

Právě v okamžiku, kdy jsem se rozhodl, že tuhle frontu vystojím, jako završení parkovacího manévru, zakončeném odložením vozidla u sv.Tomáše téměř před vchodem do kostela a proklusáním přes celé město, přišla zpráva, že můj výtisk knihy TŘETÍ PŘÁNÍ, je již na cestě. Vyfotil jsem si frontu a čekání začalo.

Původní plán zaparkovat pod Hlavňákem se mi nepodäřil, neb jsem nepočítal s doprvní špičkou tak brzy. A jsa unaven zběsilou jízdou, započatou půl hodiny po druhé před domečkem a zakončené odbočkou směr Centrum asi 70 minut na to. A to jsem ještě ráno netušil jestli mi celé to dobrodružství vyjde.



ACH JO podepisované Mikinovi samotným Mistrem

$$OBR16089$$



Tož tak.

5 komentářů:

  1. Je to......tak ČISTÝ, jak jen to může bejt :O) Takový to ZE ŽIVOTA a to je moc fajn. Přeju Ti "TO", všem... Taky tu parádní fotku! Měj se fajn a díky za "Reportáž z fronty".....

    OdpovědětVymazat
  2. Je to sympaťák, jasná zpráva !Tak se mi zdá, že tohle je zatím nejdelší tvůj spot... nebo se pletu?

    OdpovědětVymazat
  3. za takovou radost stojí každá fronta :O) Závidím.

    OdpovědětVymazat
  4. Vážení!aTeo: nevím jestli je tohle můj nejdelší spot, možná. Pokud ano, nerad bych Tě tím odradil. :)
    fily: máš pravdu, cena byla nízká. Nezáviď mi, prosím, pocit vyjímečnosti mi nedělá dobře, zejména vůči Tobě. :)
    HuMorous: Celá tahle anabáze byla završena mlžnou cestou z jihu na sever. Nejkrásnější bylo, když mne jedoucího sedmdesát, předjelo auto a řidič, ztrativší jistotu mé mlhovky, zjistil, že najednou vídí úplný ... NIC a pokorně zpomalil. Každý z těch co mne předjížděli to udělal. Tož tak.

    OdpovědětVymazat
  5. Věřím, že ten zážitek s Mistrem zcela potlačil problémy s parkováním - v Brně je dopravní špička v kteroukoliv minutu, kdy tam přijedu. Takže to mne už ani tak nerozhází. Já si vždy objedu 2 - 3x Mahenovo divadlo, ČT a soud a zatím jsem maximálně do třetice měla štěstí. Ale pro Fulghuma bych to jela i pětkrát ;o)

    OdpovědětVymazat