Slunko!

Čtěte!

Venku svítí sluníčko,

prudí mne to maličko,

chci-li dostát pravdě celé,

docela mi to nervy bere.

 

Sestřelím tu kouli zlatou,

nakopnu ji jen tak patou,

nebude už více svítit,

budu pak se lépe cítit.

 

Bez slunka je tma hustá,

těžko bych to zdřejmě ustál,

nechám tam tu placku žlutou,

nezaslouží ránu krutou.