Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

úterý 13. dubna 2004

Škatule, škatule, hejbejte se!

Vypuklo velké stěhování.

Tedy, dlouho jsme považovali (já a mí pracovní kolegové) chystanou reorganizaci našeho úseku za něco vzdáleného. Mýlili jsme se. Už je to tu. Dnešní datum nás nemilosrdně zavlekl na políčka harmonogranu označená jako vyklizení za účelem vybourání. A tak ruku v ruce jsme smýkali skříně, tahali šanony a objevovali dávno ztracené a nyní tudíž nepotřebné věci.
Jeden by nevěřil, kolik zbytečností dokáže shromáždit, vlastně za pár chvil. Nakonec jsme se dozvěděli, že práce nepůjdou tak hladce, tedy pod diktátem diagramu. Jen by mne zajímalo jak asi tyto posuny zahýbou kritickou cestou. Doufám, že dříve nebo později, no to jistě budu mít zase svůj stůl, PC a šuplíky na nějakém blíže neurčeném místě v naší nové kanceláři západního stylu. Tedy tak nám bylo praveno, západního.
Ještě jedna perlička z dnešního dopoledne. Přišli vodaři zkouknout trubky na vodu vetknuté do jedné ze zdí, která padne za oběť nutnému pokroku. Tedy nic není problém jistě, ale plán je podrobný a na tohle tam není chlívek, ach jo! To jsem zvědav jak tohle ovlivní naše bytí.
Podstatné pro mne je, že jsem tuhle etapu pobývání ve firmě pochopil a přijal za vlastní. Pokud bych se měl pasivně nebo dokonce aktivně bránit, mohlo by se stát, že budu smeten. Musím se tedy pokusit vyzískat pomalým působením co se dá. Třeba místo na stůl u okna. To by bylo dobré.

Žádné komentáře:

Okomentovat