Květen je značně důležitý měsíc a to nejen z národohospodářských důvodů, jakože všechno kvete a bude dobrá úroda., ale i z mých čistě sobeckých pohnutek.
A totiž, že před čtyřicetišesti lety (to jsem psal na dvakrát, nešlo mi to z konečků prstů) jsem se 22. narodil. Jo jo. To je dost důležitý den, nemyslíte. Jedině díky němu mohl vzniknout tento blog, pravda.
Dnes tedy 24. jsem maturoval. A to je již dvacetosum let. A co myslíte pamatuji se na to. No ovšem jako dnes. Průměr pěkný, vyznamenání žádné. Čeština, ruština, fyzika a programování. To bylo něco. Zkouška dospělosti.
No a zítra 25. je Ručníkový den. Ten den není sám o sobě až tolik významný pro mne osobně. Tím významným dnem je některý jiný, ten kdy jsem se poprvé začetl do útlého svazečku prvního dílu Stopařova průvodce od Douglase Adamse. A od té doby už nikdy nebyl svět jako dříve. A tak na oslavu toho jiného dne zítra nejspíš zase nebudu vědět kde mám ručník, babylónská rybka mi nepomůže porozumět okolnímu světu a vesmír? Tomu budu stejně jako jindy naprosto ukradený, jedině že by mi mohl vyvést nějakou zlomyslnost, to on umí. I vy si dávejte pozor.
Tož tak.
P.S. Tímto se omlouvám Looney neb ona nematurovala, alébrž státnicovala. A také děkuji Loar za výstižné drápnutí o nedorozumění. :-)
Tak to maturování ne, ale to datum narození se mi bude dobře pamatovat:-)
OdpovědětVymazatDodatečně všechno nejlepší a navíc ještě všechno, co si sám přeješ:-)