Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

středa 21. dubna 2004

Škatule, škatule hejbejte se! VII.

Dnešek byl opravdu významný. Troufám si říci, přelomový.

Včerejší bourání poslední příčky jsme jen tušili. Odešli jsme, ještě tam byla, dnes jsme dorazili do práce a už byla pryč. Tedy ne tak docela, smutně na nás pomrkávala bílými prasátky omítky z hromady suti před budovou.
Během dopoledne přišli elektro instalatéři a začali se svými kejkli. Napřed takovými velikánskými vrtáky vrtali díry pro krabice. To ještě šlo. Potom však usoudli, že ty díry prostě musí propojit a začali elektrickým kladivem razit spáry. To byl rachot! Utekl jsem a pak ještě třikrát. Tu vyzvednout peníze na služebku, tam cosi odvézt, také na oběd jsem šel. Zavčasu jsem odkvačil domů. Čtvrtek a pátek dáme řemeslníkům fóra a po víkendu je přijdeme zkontrolovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat