Motto:

Větrné mlýny času jsou našimi soupeři, nepozná světa krásu, kdo postává u dveří.

pátek 26. října 2007

Pod plachtami

Jak jsme plachtili, pak neplachtili a pak zase plachtili. A také co vás může potkat v noci když vám přeskočí...kotevní řetěz.

 

Neděle 7.10.
Kapitán vstává nejdříve. Ještě je tma. Vystřídáme se na hygienu. Něco před sedmou sedáme ke snídani jejíž přípravy se zhostila Jana. Zatím káva a bábovka. Vedeme marné řeči a Jana povídá: „Já bych zabloudila, kde vy by jste ani nešli.“
Po snídani se Dan s Ilonou vydávají k čerpací stanici, zjistit zda někdo nečeká tam. Připomínám, že vstáváme z důvodu čištění tanku. Při odnášení šálků do podpalubí se Jany ptám: „Zvládneš to s tolika rukama?“ Je veselo. Začíná pršet.
V osm hodin řeckého, tedy v sedm našeho přijíždí stejný údržbář jako včera. Vstávali jsme o hodinu dříve, neboť pozorní Řekové nám dali hodinu v NAŠEM čase, jen nám tuto skutečnost ani nenaznačili. Odvazujeme loď a odrážíme. Představoval jsem si tento okamžik různě, ale kvůli exkrementům? Žádná sláva. Za malý okamžik si zkoušíme první společné přistání u čerpačky, ještě kostrbatě, ale daří se.
Postupně se schází několi „odborníků“ a řeší náš problém, vypadá to blbě. Ventil je zasekllý a tank plný ze 75%. Rozhazují rukama. Jednu chvíli to vypadá, že budeme muset zůstat do pondělí a zbytek regaty nám ujede.
Řešení se nakonec nachází, sehnali odborníka na podtlakový vysavač a nádrž nám vycucli. Ventil opravit nejde. Je pod vodou a vypadá to, že odborníka na jeřáb nikdo shánět nechce. Pojedeme tedy s jedním ucpaným WC. Co naděláme.
Odrážíme 11:20 a chystáme se na start. Dan nám dává rychlokurz z práce s plachtami. Odstartujeme v 11:20 řeckého času. Míříme na Paxos.
Počasí 24,9°C 77% tlak setrvalý 1014.
13:05 obrat na kurz 166°, vítr 17,5 kn/h ryclost4,3 kn/h.
N39°40.929‘ E019°57.311‘
Silné vlny. (To jsme ještě netušili co nás čeká). Dan zapíná autopilota a vypadá to na nějaké jídlo! Vařila Ilona. Jana sice nejí, ale je to moc dobré. Martina si přidává. Já musím konstatovat, že na houpačce jsem ještě neobědval.
Měníme kurz na 170° a zvyšujeme rychlost na 4,7kn/h. Kapitán dostává milý nápad, ať si vyzkouším kormidlo. Mikin kormidlujeChvíli to jde jakž takž, pak mne vítr a vlny začnou rozhazovat a ztrácím kurz, po druhém pokusu něco křupne v kormidelním sloupku. Dan z obavy, že je problém s kormidlem velí povolit plachty. O chvíli později, díky mé chybě nám padá ráhno asi o 30cm dolů,kapitán ve snaze zjistit co je s kormidlem spouští motor. Odstupujeme ze závodu. Měli jsme skasat plachty a já místo abych nechal plachtu povolenou, spustil jsem to ráhno. Naštěstí jme měli roztaženou střechu, takže nás nevyfackovalo a také nespadlo níže.
Od 14:30 jedeme na motor. Jana to všechno s kinedrilem zaspala v kajutě.
17:35 Po odpoledním motorování, kávičce, svačině a drinku, jsme chvíli plachtili. Za kormidlem se tužil Martin. Dan nám ukazoval další polohy plachet. Asi v pět se Jana vystřídala s Ilonou ve spaní.
Kurz 166°
Vítr 17kn/h
Rychlost 6,5kn/h
Teplota 26,3°C Tlak 1013 klesá
Po nádherném průjezdu přístavním kanálem jsme přistáli v 19:30 řeckého času. Na nábřeží nás lákají osvětlené obchůdky, taverny a jiná lákadla. Náš přistávací manévr sledovali s pobaveným nezájmem Naše poloha je N39°11,837‘ E020°11.181‘. Přístav se jmenuje Gaios.
Večerní teplota 26,4°C vlhkost 73% tlak 1013 klesá.
Než se převlékneme, rozprší se. Mohli jsme to tušit, obchodníci urychleně sklízeli zboží a zavírali výlohy. Staříčci zmizeli jako kouzlem. Mokré taverny zejí prázdnotou. Hledáme kde bychom ochutnali řecké dobroty. Nakonec zůstáváme v grilu, se zadeštníkovaným posezením přes celé mini náměstí. Dáváme si tzaziki a řecký salát a gyros. Někteří to nemohou dojíst. Postupně se scházejí další posádky. Než je pustíme sednout, zachraňujeme jedny hladovce Janinými nedojedky, evidentně jsme překročili obslužnou kapacitu grilu a čekání se natahuje. Platíme a odcházíme na loď.
O čtvrt na čtyři v noci nás budí rána. Vyskakujeme s Martinem jako na pérkách. Řešíme s kapitánem nedržící kotevní řetěz. Otočil se vítr a narážíme do lodi na levoboku. Po značném úsilí a za použití kladiva se nám daří loď natočit méně šikmo. Vlny zaplavují nábřeží. Dáváme si panáka a jdeme spát. Vydržím to asi do pěti a zbytek noci trávím s bolestí hlavy v salónu. Na ostatních lodích hlídkují. Stále fouká a loď se kymácí v neuvěřitelných kreacích.

6 komentářů:

  1. to bych nezvládla ani s kinedrilem ani s panákem :oO

    OdpovědětVymazat
  2. jejejeje, to znam. nejhorsi pribehy s plachetnici mam prave z paxosu. hruza. pokazde si rikam, proc do toho dobrovolne lezu....

    OdpovědětVymazat
  3. filyMyslíš? Já myslím, že zvládla. Kinedril dělá dívy a v kombinaci s panákem?! To už jsou úplné zázraky. No a v bezvědomí to zvládne snad každý. :D

    OdpovědětVymazat
  4. pájoTo mi ani neříkej! :-)
    Mě se tam tak líbilo. Dost mne mrzí, že jsme nemohli věnovat více času tomuto báječnému místu.
    V každém případě, příště budu kotvit víc v zátoce, pokud to tedy bude na mě.
    :-)

    OdpovědětVymazat
  5. ok, sázím tedy na bezvědomí :OD Mimochodem - ta fotka je zbytečně prťavá! ;OP

    OdpovědětVymazat
  6. filyAno je. Budu muset poprosit nějakého odborníka o pomoc. Ta co jsem vložil původně zase přetékala zcela mimo a klikací se mi nepodařilo vymistřit. :-(

    OdpovědětVymazat