...takhle nějak uklízel Herákes... Na hladině se houpou mikrotenové pytlíky doprovázené petkami. Hnědá voda shormažďuje nad jezem spláchlý pyl a další plovoucí svinstvo. Osmnáct pádel posunuje vodu od přídě k zádi dračí lodě. Prší. Rytmus bubnu je rušen občasnými výkřiky nadšení z nezvyklého zážitku.
Pokud existuje nejaké možnost ovlivnění počasí vnitřním stavem jedince, vězte, že teď to řídím já. V mé duši prší. Slejváky a průtrže mračen ženou stokami vzpomínek v jednom chumlu ty pěkné i ty horší. Pěkný humus, to mi věřte.
Právě teď přemítám jak asi rychlá je smrt při skoku do kapalného CO. Hned? Nebo by mne ještě zachránili? Kruci to není dobře! Na to, že mi zítra odpočítají další celý rok života nemám až tolik optimistické myšlenky.
Jo ještě k perexu. Tohle totiž není bilancování. To je jen čištění augiášova chlíva...
Tož tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat