Nočním lesem

Nočním lesem jsme se vraceli domů.O půl desáté mi začalo být divné proč se Starší nehlásí o odvoz. Začal jsem hledat mobil a našel jej v autě s čerstvou zprávou: "Tak pro nás tati o půl desáte přijeď." No jo no, to už nestihnu. Rychlý telefonát a parádní odpich. Cestou dostávám nápad. Vezmu je zadem skrz les.
V lipníku nakládám štěbetající čtveřici a když nejsou zásadně proti vyrážíme na stezku odvahy. Prvních několik minut se jim pusy nezastaví a plny dojmů z "barbecue párty" řeší problémy, který český kluk je nej a který holandský kluk je nej, padají komplimenty na českou i holandskou dívčí krásu... No všechno jsem to ani nepochytal a navíc si ty holčičí řečičky ani nepamatuju. Když jsem nad Helfštýnem zabočil na úzkou asfaltku mezi poli dost se ztišily. V lese už padala slova jako SCARY a AFRAID a co já vím jaká ještě a hovor se ze sociálních a módních témat svezl na stezky odvahy a podobně.
Pak to přišlo. První stádo vysoké přebíhající cestu v dálkových světlech holčiny přibilo do sedadel. Starší to zná, její spolužačka se také snažila tvářit všedně, ale připadlo mi, že na holadské slečny jsem udělal docela dojem. Cestou jsem sice narazili ještě na další kusy, překvapení však nebylo takové jako poprvé. Nejvíce je zaujal zmatený kolušek kterého jsem uklidnil až zhasnutím světel. Tímto se vysoké v místním polesí omlouvám, ale bylo to v rámci utužení mezinárodních vztahů. A taky proto, aby se jeden taťka tak trošku vytahoval.
Tož tak.