V kontrastu k barevným náladám z dovolenkového týdne je má současnost šedivá a nevýrazná.
Doufám, že je to podovolenkový šok. Tedy, že se moje vnímání světa stane opět barevným, dostane výrazné kontury a já budu schopen žít nejen těšením se na další volno.
Upřímně, naní to zlé k uzoufání. Po večerech se dopuji úpravami fotek a ještě mám filmy k vyvolání. Je se na co těšit. Ne, nejsem usoužený uzlíček žijící jen z "báječných" dobrodružství za hranicemi všedního dne. Bijíce se v prsa přiznávám, že s každým napsaným slovem je mi lépe.
A ještě něco, začal jsem číst takovou knihu, no řekněme zajímavou. Ještě se v ní příliš nevyznám a ani si nepamatuji její název, zatím. Uvidím zda se mi podaří s její pomocí ... Ne to až někdy příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat