Letní čas?

Krádež je to!
Letní čas na nás udeřil nemilosrdnou palicí a v našem omráčení nám sebral právě jednu hodinu. Jednu hodinu spaní, snění, milování. Co si bez ní počneme, tedy, hm, jak se s tím vyrovnáme. Každý konec března je tím poznamenán. Vždy si říkám, letos to bude lepší! Není, nebude, nemůže být. Pocit ztráty se nedá ničím utišit. Můj spolužák Michal kdysi říkal, co jsi nenaspal to už nedospíš a hbitě usínal při hodinách dějepisu. My, co už do školy nechodíme, nemáme kdy usínat. A jsme okradeni.