Angína

Před měsícem jsem cosi přechodil, vypotil a přepil slivovicí a čajem s medem a citrónem. Po víkendu stráveném v práci a nekonečném pondělku zakončeném nepříjemným rozhovorem se šefem jsem nakonec skončil následující ráno v ordinaci závodního lékaře.Tak co vám je? Máte chřipku? Vypálil na mne obvoďák a já jen zmateně oponoval, že on je tu lékař. Systémem otázka-odpověď jsme nakonec s pomocí nahlédnutí do krku, které okořenil větou: Tak naposledy spolupracoval jste vědomě s StB? jsme přišli na to že se jedná o angínu. Dlužno podotknout, že ta doktorská lampa je ostrá, ale ne nepříjemná, takže jsem nenaletěl a odpovídal přijatelně. :-)
Angína je nemoc na kterou chlapi umírají a ženy při ní klepou koberce, potěšil mne dalším svým moudrem.
To se přihodilo v úterý, teď je pátek a v-penicilin si hravě poradil s čepy jako hrom na levé i pravé části krku a při polykání mne to už vlastně vůbec nebolí. Jen tajně doufám, že se mi přestane motak hlava při náhlé změně postoje. To jako že dřepím a vstanu nebo ležím a sednusi, příliš rychle. Jsem velice vděčen toum zkušenému praktikovi, že mi dal dest dní fóra. Na kontrolu jdu až příští týden v pátek, to už nejspíš budu v úplném pořádku.
Jsem tu sám, v patře sice je tchýně s pratchýní a odpolede mne obšťastňují má dvě milá děvčátka Starší a Mladší. Ovšem jinak jsem tu sám a pokud nekoukám na televizi, nečtu nebo netrápím nějakou linuxovou distribuci trošku trpím samotou. Přemýšlím si co vlastně takovému marodovi chybí a vždycky mi z toho vyjde nedostatek sociálních kontaktů. Takže to je to co mi teď chybí.

Tož tak.