Slisované piliny

Aneb jak to vidím já.
Pojmenoval jsem si to tu Mikinův dřevník. Mikinův - protože je můj a dřevník - o věcech co byly dřív než teď a jak si je pamatuji, silně subjektivní a s právem na cokoli zapomenout či dokonce přeonačit.
Generátor vlastních nápadů jsem mizerný, ale zachytil jsem vzrušenou debatu o přednostech různých pilinových rychlododavačů energie a dobré nálady. Vážení, nešlo to přehlédnout. Emoce vařily a argumenty se vytrácely za výhružnými pózami.
A tak mne napadlo tohle
V době kdy se sušenky a oplatky jmenovaly jednoduše existovaly jediné sušenky nesoucí název BeBe.
Ostatní se jmenovaly různě:

• Polomáčené sušenky a ne Polomáčené BeBe
• Miňonky a ne Nové Miňonky, tyhle fak nejsou BeBe
  
• Albertky a ne BeBe Albert
• a podobně... zbytek najdete tuhle
• všichni jsme GoGo, to sem ale nepatří
• jo a Tatranky byly Tatranky, oříškové, kakaové, ... a všechny byly 3D, že?
  

Těm na které jsem zapoměl se hluboce omlouvám. :-)

Tyhle dřevní BeBe nebyly nic moc. Byly suché, lámaly se a drobily. Pokud jste je nenamáčeli v čaji či jině vhodné tekutině byly nepoživatelné. Měly však jedno využití, naprosto nedostižné. Moje máma z nich připravovala, jak to nazvat, řezy? Snad. A ty byly báječné. Celá finta spočívala ve spojení a opatlání celého balíčku BeBe sušenek vhodným krémem, "vlhkým". Pokud jste je předem pokapali rumem, získal celý výtvor zcela jiný rozměr. Pak bylo třeba celou tu parádu uložit zabalenou v alobalu do lednice. Co se dělo v lednici nevím, ale druhý den z toho vzniklo něco nepopsatelného, něco-co-musíte-ochutnat-a-umřít. Vzniklý kvádr bylo třeba krájet šikmo, jen tak to zafungovalo a vznikly řezy s nezaměnitelnou pruhovanou strukturou. Prostě k užrání.
Určitě se najde někdo, kdo tohle zná, nebo to dokonce vymyslel. Ví o spouště variant a dokonce to uměl(umí) vyrobit, možná i ze současného sortimentu výše odkazované firmy. Takovému člověku se omlouvám, moje máti určitě nebyla autorkou tohoto prachobyčejného receptu.
Ale kdo to znáte, vynikající, že?